Zdeněk Chomát

Od malička mě fascinoval pohyb a způsoby, jakými se lidské tělo je schopno naučit různým pohybům a flexibilitě. Opravdu seriozně jsem se pohybu začal věnovat v roce 2005, kdy jsem začal pravidelně dvakrát týdně (někdy i vícekrát) chodit do kurzu Chen Taiji chuan pod vedením Radka Koláře v Praze v Taiji akademii.

Po dvou letech mi Radek nabídl, jestli bych nechtěl vést kurz taiji pro děti . Kurz Tygrů v Taiji akademii jsem vedl později ve spolupráci se Zuzanou Pipkovou a Danem Hubalem po dobu dvou let. Po 5 letech strávených v Taiji akademii jsem objevil metodu Chen taiji practical method, kterou vyučuje mistr Chen Zhonghua po celém světě. A protože se o Taiji zajímám jako o sebeobranné bojové umění zůstal jsem jí věrný až dodnes.Před dvěma roky jsem vedl v Dobřichovicích kurz chi kungu, kde jsem vyučoval po dobu jednoho roku sestavu z Praktické metody. Díky této sestavě jsem se celkem rychle zrehabilitoval po operaci křížového vazu, kterou jsem podstoupil před 4 lety.

V roce 2009 jsem objevil kouzlo yoyování a dodnes si s ním občas zaházím. V roce 2010 mě zcela uchvátila slack line a zařadil jsem chůzi po lajně skoro do denního tréninku. V roce 2011 jsem se také začal zajímat o jízdu na longboardu a longboard se stal na hodnou chvíli mým velkým koníčkem.

V duchovní oblasti jsem získal zasvěcení prvního i druhého stupně Reiki, což je pro mně velký posun v praxi s energiemi. Tato praxe tak pro mě dostala ještě hlubší pochopení a využití v každodenním životě. V roce 2013 jsem poprvé úspěšně dokončil desetidenní retreat Vipassany meditace. Následující rok jsem byl na dalších dvou retreatech : jako server v kuchyni – s povinností sedět min 3 hodiny denně. Druhý retreat jsem absolvoval opět jako sitter, což znamená, že sedíte 8 hodin denně, nesmíte po dobu deseti dnů mluvit a na někoho se dívat . Gestikulovat a mluvit můžete pouze s učitelem – ovšem jen o praktikování Vipassany. Všechny ostatní techniky a praktiky jsou po dobu kurzu zakázány. Posledí můj retreat, v řadě šestý, jsem dokončil jako sedící v létě 2017 v Beskydech.

Cvičení ve skupině Alfa pod vedením Petra Růžičky pro mě znamená velký posun ve všech dosavadních dovednostech a praktikách. Mohu říct, že vše co teď vnímám, ať už cvičím taiji, nebo chodím po slack line, nebo dělám jakoukoliv jinou činnost, tak to vše má kvalitu jakéhosi 4D rozměru. Do skupiny Alfa chodím dva roky a to, jak vnímám nejen svůj pokrok v této úžasné praxi, ale i ostatní spolužáky kteří na začátku nevypadali moc mobilně, je pro mě neuvěřitelné. Díky propracované výuce a výkladu treningů Petra, jsem začal chápat ještě hlubší význam toho, proč se učit neustále novým pohybům a práci s tělem.