Bolest

19. 2. 2016
Petr Růžička

Bolest je pocit. V těle nejsou žádné speciální detektory bolesti. Ale máme spousty jiných detektorů (teplota, tlak, poloha atp.). Máme zrak, sluch a čich. Máme hromady senzorů a ty všechny posílají signál do mozku a tam se skládají dohromady. A naše vychování, prostředí, emoce – to vśechno vytvoří pocit, který nám řekne, že něco bolí.

Ale všechny tyhle informace neznamenají vlastně samy o sobě nic, to, že se to s naším tělem něco děje neznamená nic, dokud náš mozek neřekne, že to je skutečně průšvih a vyhlásí poplach, tj. bolest. Je to určitý signál, ale neznamená to hned poškození tkáně. Ani chronická bolest (tenisový loket, bolest v bedrech) nemusí nutně znamenat, že je něco fyzicky jinak, tj. poškozené nebo změněné.

Chronická bolest je často přecitlivělost nervového systému a tréninkem se dá zmenšit, resp. zastavit, vynulovat. Potom trénink toho, že zvedám něco ze země, může znamenat, že mě přestanou bolet záda. Ale možná to není tím, že by se “jenom” změnila moje pozice a já jsem zesílil. Ale možná tím, že jsem si pomalu zvyknul, že ten pohyb mě neohrozí, takže to nic nedělá, takže to v podstatě je bezpečné, takže už to nebolí. Ale nezměnilo se nic, jenom moje vnímání.

Přestalo to bolet v mozku, ne v těle.

Bolest je pocit, signál, je dobré ho vnímat a pracovat s ním, ne se jím nechat ovládat.