Můj názor na CrossFit

23. 3. 2015
Petr Růžička
Crossfit

Neuplyne týden, aby někdo nenapsal článek, jak je CrossFit stupidní a nebezpečný. A hned vedle se vám na Facebooku na zdi objeví jiný link, kde se píše, jak je CrossFit úžasný. Kde je tedy “pravda”? Přečtěte si knihu “Paměti mojí babičce” a dojde vám, že pravda neexistuje, resp. je to velice relativní a subjektivní pojem.

Takže tady je můj, trochu dlouhý, názor.

Moje zkušenost s CrossFitem?

Předem bych chtěl poznamenat, že ačkoliv CrossFit už necvičím, zkušenost mám celkem slušnou. Na CrossFit mě jednou upozornil příspěvek na DragonDoor fórech, když jsem tenkrát mával s kettlebell a dělal deadlifty a shyby. Někdo tam psal něco v tom smyslu jako “…podívejte se na ty magory, co tam dělají, jmenuje se to CrossFit…”. Tak jsem se na to podíval a odsoudil jsem to, jak se sluší a patří. Pak jsem pár dní přemýšlel a pak jsem to zkusil.

Moje první WOD bylo Fran (pro neznalé 21-15-9 thrusters & pullups na čas). Jak to tak bývá, tak jsem málem umřel ( trvalo mi to 25:40 minut) a od té doby jsem začal každý den dělat svoje WOD, protože to bylo jak droga – velmi návykové, alespoň pro mě.

To se stalo začátkem roku 2005.

Pak následovalo 6 let, kdy to bylo moje náboženství – já jsem nedělal CrossFit, já jsem byl CrossFit. 6x týdně WOD, paleo a Zone dieta. Jedl jsem maso a zeleninu a cpal se mandlemi a avokádem, vařil jsem si doma kousky kuřete a hovězího. Před 10 lety? Pokud na vás dneska koukaj divně, když jíte paleo, tak si představte tu situaci před 10 lety. To bylo fakt divný 🙂

A jako by nestačilo, že jsem jinak jedl, ještě jsem jinak cvičil a to dost. Chodil do posilovny dělat deadlifty a dřepy je jedna věc, dělat tam metcon z dřepů, shybů a lehsedů je věc druhá.

V noci jsem se nervozitou budil a koukal jsem se na CF HQ stránky, co se bude dneska cvičit. Přečetl jsem všechny články z CF HQ, všechny na Journal, viděl všechna videa a hlavní hrdiny CF scény jsem znal lépe než vlastní sousedy v domě. Moje poslední CrossFit WOD jsem udělal v roce 2011.

Nemusíte být silní v matematice, ale lehkým odhadem zjistíte, že když jsem s CrossFitem přestal po 6 letech, většina lidí tehdy ještě ani nevěděla, že CrossFit existuje.

Tenkrát někomu říkat, že děláte CrossFit znamenalo vysvětlovat (taková kombinace gymnastiky, atletiky, vzpírání, veslování, powerliftingu a to všechno dohromady) a citovat Glassmana :”constantly varied functional movements performed at relatively high intensity” – neustále se měnící funkční pohyby prováděná s relativně vysokou intensitou.

Funkční…to slovo je dneska hrozně “znásilněné” …

Skončil jsem, protože jsem byl totálně vyčerpaný. Mám hodně, hodně silnou vůli a dokážu se donutit k věcem, kde to ostatní dávno vzdají, což může být často na škodu. Jednou jsem přišel do posilovny, převlékl se, šel jsem k čince a tak jsem tak na to koukal, dýchal jsem, koukal a uvědomil jsem si, že je mi z toho všeho špatně. Bylo mi fyzicky zle, když jsem se podíval na činku. Chvilku jsem poseděl, přemýšlel jsem, pak jsem se zase převlékl a šel jsem pryč. Byl jsem extrémně vyčerpaný, cvičil jsem hodně, pracoval jsem hodně, málo jsem spal, učil jsem ostatní – bylo toho moc. Nebyla to chyba CrossFitu, ale moje. Cítil jsem nedostatky a místo toho, abych začal prioritizovat to, co mi chybí a ostatní dal do “módu údržba”, tak jsem si přidával. Víc dřepů, dvě WOD denně, jo ještě ten muscle-up nacvičit atp. Chvilku to šlo, pak už ne.

Potom byla asi půl roku pauza, potom jsem znovu začal s kettlebells (prodal sem ty černé a koupil si ty závodní barevné), pak jsem chvilku jenom posiloval a pak už přišel Ido Portal a jeho metoda :).

CrossFit tenkrát

CrossFit byl něco nového, bylo v tom něco “rebelského” – byl to začátek (pro mě) konce, velkých fitness center se zrcadly a navoněnými, pochromovanými stroji. Byla to punková doba. Doslova. Na CF Games přijelo 50 lidí a já jsem je skoro všechny znal jménem. Vyhrál OPT a Spealer byl druhý. Nebyly v tom velké peníze (za první cenu si OPT koupil pivo a pozval Spealera na pizzu 🙂 sponzoři, bylo to, tenkrát, pár desítek (!!!) tělocvičen. Bylo to divoký, potetovaný, nespoutaný a kapal z toho testosteron. Byl to opak Muscle & Fitness, všichni měli nejen svaly (a kdo by je nechtěl… tak lže :), ale taky výkon jak hummvee.

opt

Cvičil jsem tenkrát ve World Class v Marriotu, větší kontrast si nedokážete představit. Místní trenéři nejdříve nesouhlasně kroutili hlavami, pak mě začali zdravit, potom se to změnilo v obdivné pohledy. A pak se se mnou dali do řeči. A pak začali postupně cvičit CrossFit sami.

Byl jsem tenkrát dost rebel (v jídle, ve cvičení, v práci…), taky mi tak říkali. Dělal jsem věci jinak a byl jsem na to patřičně pyšnej. Dneska vypadá tělocvična ve World Classu “kapičku” jinak a myslím, že je to i trochu moje zásluha :).

Trošku mi to přijde jako body-building. Jako ten původní body building – tvoření těla, jeho rozvoj. Mít schopné a funkční tělo, dělat si stojky a salta na pláži v Los Angeles, do toho si rozumně posilovat, jíst dobře a být jak Jack LaLane nebo John Grimek. To byla pecka. To, co je kulturistika, ta elitní a závodní dnes – to je přece něco úplně jiného. A to samé se, alespoň pro mě, stalo s CrossFitem.

…a CrossFit dnes?

Už to sleduju trochu z povzdálí, ale z CrossFitu se stala závodní a sportovní verze, všichni chtějí být Rich nebo Camille a stejně tak i cvičí. Což je, pro naprostou většinu, blbost. Měli by cvičit tak, jak cvičila Camille nebo Rich, než se z nich stala Camille nebo Rich.

camille_leblanc_bazinet

Na jejich úrovni je to profesionální sport, se vším co k tomu patří, ale já jsem nikdy nechtěl být takhle ultra-profesionál. Mě to bavilo, ale měl jsem svůj normální život. Dělat si jedno WOD denně, rozvíjet se, učit se nové věci a nové sporty, hýbat se. Rozvíjet se – ne se ničit. V rámci toho, že musíme být lepší a lepší, až úplně nejlepší se všechno podřizuje výsledku – forma cvičení, cviky samotné, život člověka a ve finále i jeho zdraví.

Dělat tři WOD denně? To už mi nepřijde moc normální. Já jako první smeknu před všemi, co se chtějí dostat a dostanou na Games, ale jejich pohybová aktivita už se zdravím nemá co dělat. A tak by bylo dobré to i komunikovat. Stejně jako u každého profesionálního sportu by bylo fajn nahlas říct něco jako “…to, co dělám není zdravé a časem se to na mě ošklivě podepíše. Takže děti, jestli chcete být jako já, můžete, resp. zkuste to. Jeden z tisíce se sem možná dostane. Vyděláte spoustu peněz, budete mít svaly a fanynky budou omdlévat. Ale bude vás všechno bolet, ve 40 letech budete mít poškozené klouby a ucítíte každé zranění, které po cestě utržíte. Budete možná “sypat” něco, co vám pomůže s regenerací, ale musíte výsledku podřídit všechno. Všechno. Zazáříte rok, dva, pět, ale pak to půjde do háje. A možná, možná nezazáříte vůbec. To, co dělám já, není zdravé.”

Jestli se CrossFitu posmíváte – zkuste si to, co dokážou na CF Games. Hodně štěstí. Že si nemusíte nic dokazovat? Jistě, že ne. Já taky ne. Ale já se rozhodně nikomu nesměju pod vous. Protože to nevydrží, neuvzpírá, neuběhá jen tak někdo. Jsou hodně, hodně, hodně dobrý. Nereálně, až nelidsky dobrý.

CrossFit certifikace

Díky svojí práci jsem hodně cestoval a když jsem jel na služební cestu do Ameriky, tak jsem hned koukal, kde je jaká CF certifikace (jinak řečeno školení na dva dny). Takže v září 2007 (to už jsem měl skoro 1,5 roku za sebou) jsem si dal CrossFit L1 certifikaci. Jsem tam na tom obrázku někde vpravo vzadu 🙂

crossfit-certifikace-L1-2007

Na tomhle školení, takhle daleko v čase, mluvil a školil Greg Glassman, byla tam Eva T., Greg Amunsdon (schválně dnešní CF borci – kdo ho zná?), z Austrálie přijel “Commando” Steve, malý vstup tam měl Tony Blauer (The Spear System), John Hackleman (trenér Chuck Liddella)… Stará garda a většinu z nich dneska (skoro) nikdo nezná. Greg Amundson ke mě přišel, představil se mi, potřásl rukou a chtěl vědět, co tam dělám, resp. kde jsem se tam vzal takhle z daleka. A kdybych něčemu nerozumněl nebo potřeboval pomoc, stačí říct nebo napsat. Já si pak otřel pot z čela a dva dny si nemyl pravou ruku, když přišla takhle do styku s legendou 🙂

GregAmundson

Stejným způsobem jsem si dal “Basic Barbell Strength” (bench, deadlift, military press, power clean a dřep) v San Diego, kde učil Mark “Rip” Rippetoe a Lon Kilgore (ještě když Mark spolupracoval s CrossFitem, celkem rychle se rozešli), víkend se vzpíránim s Mikem Burgenerem a jeho rodinou (samej olympionik ta jeho rodina…). Jo a poslední ze školení byla gymnastika s Tuckerem.

Musíte mít v sobě agresivitu jak pes, co žije na smetišti.

Coach Burgener

Moje výsledky

Můžeme říct, že CF je jenom kruhový trénink a možná je to pravda, ale myslím, že CF dal světu mnohem víc. Já sám jsem nebyl žádný “fire breather”, ale po asi 3 letech jsem měl Fran za 5:21 (což je dneska směšný :), 22 kol Cindy (“ale to určitě byly kipping pullups!”. Ano, ale zase si sedněte, výdech, nádech, výdech, nádech… kipping pullups, ano, ale dal jsem taky 30 striktních shybů), 185 kg mrtvý tah, 135 kg dřep, 100 kg clean & jerk, 75 kg military press. Všechno jsem musel držet v rukou, protože jsem nemohl činku hodit na zem (rozbořil bych polovinu tělocvičny), takže trh a přemístění jsem jel pokaždé velice opatrně a konzervativně. Vážil jsem 84 kilo a měl jsem 6% tuku. 5km běhu na pohodu za 21 minut. Celkem dobře jsem vesloval, skákal jsem přes švihadlo jak králík… Nic o čem by se mělo psát v novinách, ale já byl spokojenej, vypadal jsem dobře a fungoval jsem dobře. Tohle všechno bych dal plus mínus každý den, bez nějaké velké přípravy – cokoliv z toho. Nic nebylo super nejlepší, ale všechno bylo celkem dobrý. Celkem dost.

CF mi dal pocit, že dokážu, co chci. Přišel jsem do tělocvičny, kouknul se, co se dneska cvičí, malá rozcvička, práce na technice a pak jsem si dal pár minut pekla – WOD. A časem jsem se nebál ničeho. 5 minut dřiny – OK. 50 minut dřiny – OK. Velká činka – fajn. 100 burpees na čas – 9 minut, fajn. 100 kettlebell snatchů a do toho veslovat – WTF, OK. Zvládnu všechno, cokoliv, dělám přece CrossFit…

Odrazilo se to v mojí práci tenkrát, bral jsem pracovní úkoly jak WOD – přednáška? OK. Přednáška pro 300 lidí? OK. Náročný dokument? Lup, hotovo. Připravit do zítra demo? Check. Dál, další, další, další… Prostě “A” typ.

Dneska mám takovou víc soustředěnou, jemnou sílu, dokážu se víc ovládat, koordinovat, jsem ještě mnohem techničtější, ale taky jsem o 10 let starší. Tenkrát jsem měl pocit, že proběhnu betonovou zdí, když budu chtít. Dneska jí obejdu :).

Výuka

Někdy cca. 2007 jsem začal CrossFit učit, neofiko, nebyl jsem nikdy oficiální pobočka, ale tak jako kamarády a rodinu. Plánoval jsem udělat “box”, chtěl jsem být součást CrossFitu, protože mě to samotného naučilo dost. A nasměrovalo někam dál. Jenom jsem prostě čekal trochu moc dlouho. Vydržel jsem to asi 2 roky (pracovat jak blázen, cvičit sám a ještě 2x týdně učit ostatní) – měli jsme činku a kettlebelly, Concept II a švihadla a časem i bednu na skákání a kruhy, medicimbaly i malé činky…

cviceni-na-ladronce

Cvičili jsme na Ladronce, ve Stromovce, v garáži a na zahradě. Já vypadám za těch skoro 10 let stejně, ale “Kačák” má o 10 kilo méně a vypadá výborně. Naše společné cvičení s tou partičkou tenkrát nastartovalo spousty změn :).

Ale měl jsem dobrou práci, která mě bavila a nějak jsem si nedovedl představit, že s tím seknu a založím první pobočku CrossFitu v Čechách. Tenkrát jsem měl blog, kam jsem dával fotky a naše výsledky, jestli nemáte co dělat, tak je tady – CrossFitPrague. Pak někdy časem se objevila první skutečně oficiální pobočka CF v Praze a bylo po prvenství. Někdo jiný byl najednou “ten první” v Čechách. Hodně mě to tenkrát mrzelo, že jsem to “prokoučoval” (už se mi to stalo podruhé, mám nějak talent na to, najít dobré věci, ale nějak jsem to nevyužil), ale zkrátka jak jsem řekl, nebyla ta správná doba.

Tak co si myslím?

A po “trošku” delším úvodu – co si tedy o CF myslím? Rád bych zopakoval, že pokud si někdo z CrossFitu (jako přístupu nebo principu) dělá legraci, předstírá, že neexistuje atp., tak je buď totální ignorant nebo totální idiot. Jednak to ignorovat nelze – to, co se děje na CrossFit Games dneska je neskutečné (myslím tím, co dokážou). Jednak se víc lidí začalo hýbat a je vystaveno určité metodologii, která je může někam popostrčit. Někam posunout. Jednak si stojím za tím, že CrossFit přinesl víc dobrého, než špatného.

Že jsou lepší přístupy než CrossFit? Jo, to já si myslím o tom, co teď dělám taky :), hahahaha, jinak bych to asi nedělal…

Je dobrý a špatný trénink CrossFitu, je dobrý a špatný přístup v Crossfitu, je dobrý a špatný trénér CrossFitu. Jsou trénéři, kteří mají totálně náhodný program, potom jsou ti, co velice pečlivě programují, periodizují, upřednostňují a opravují. Narazíte na hlupáky, na zkušené borce, na idealisty i na úplné magory. A to všechno pod jednou značkou – CrossFit.

Ale to je úplně normální ne?

Pokud máte špatného učitele matematiky, tak to neznamená, že matematika je špatná. Dobrý učitel, špatný učitel – ten dobrý ve vás vzbudí vášeň do konce života, ten špatný vás dokáže otrávit a bude to trvat stejně dlouho.

Jestli mi někdo uvaří špatně steak, tak to neznamená, že zanevřu na steaky, ale asi na tu restauraci nebo kuchaře. Dobrý nástroj, špatný nástroj. Dobrý nástroj, ale ve špatných rukách.

Na světě je několik tisíc poboček CrossFitu a je bláhové si myslet, že všude najdete super znalé a zkušené trenéry. To je normální, někdo ví, co dělá, někdo ne a tohle téma najdete všude.

Ale vždyť to není zdravé – na vrcholové úrovni určitě ne, stejně jako každý jiný profi sport.

Ale vždyť to není nic nového

… je to jenom kruhový trénink.

Ano.

Ne.

V bývalém Sovětském svazu byl jeden atlet, vrhal kladivem, co se jmenoval Sergey Litvinov. Jeden z jeho tréninků – 200kg front squat (dřep s činkou na prsou) 8 opakování a 400 metrů sprint. To celé 3x. Připomíná vám to něco? Myslím, že na to musí být člověk celkem dost, dost fit. A vypadá to skoro jako WOD nebo ne? Je to CrossFit, není to CrossFit…

Pokud někdo používá při svém tréninku gymnastické kruhy, velkou činku, malé činky, šplhá po laně, běhá a plave, skáče přes švihadlo a dělá shyby, máva s kettlebellem a sprintuje – dělá to z něj crossfitera? Ne, jistěže ne. Ale kdo tyhle kombinace, tyhle cviky dělal před 10 lety? Někdo jo, ale dneska je těch lidí mnohem, mnohem víc. A to je dobře. CrossFit rozhodně zlepšil povědomí o kruzích, o gymnastickém tréninku, o vzpírání, spoustu lidí přesměroval z běžeckých pásů, strojů a kladek k volným vahám. Dneska je těm pohybům vystaveno mnohem víc lidí. A to je dobře.

Dost mých známých přišlo tenkrát na trénink s tím, že dělají kruhový trénink a uběhnou půlmaratón a že jsou tedy fit a nic je nepřekvapí.

“Ty žiješ v takovým omylu Bobši, v takovým omylu”

Bolek Polívka, Pupendo

Ale nikdy si nepočítali opakování, neměnili intervaly, nedělali krátké, ale super intenzivní cvičení a už vůbec nekombinovali běh a vzpírání nebo veslování a kliky.

Viděl jsem hodně lidí, kteří velice rychle přišli o iluze o tom, že jsou fit. Ono “fit” je, stejně jako pravda, dost specifické. Fit na co… Fit na CrossFit je bez CrossFitu málokdo. Ale naopak to funguje celkem dobře.

Ale pokud vezmete někoho, kdo má v CrossFit slušné výsledky (nemyslím CF Games borce, ale někoho, kdo to pravidelně drtí pár let) a někoho z jiné oblasti (kdo na tom taky bude slušně) a necháte je soutěžit v různých disciplínách, tak jsou velice pravděpodobné tři možnosti. Pokud to bude CrossFit, tak na víceméně 100% vyhraje ten první a to dost drtivě. Pokud to bude disciplína toho druhého, tak na víceméně 100% vyhraje ten druhý, ale CrossFit závodník nebude totální nemehlo (protože zkouší a dělá hodně věcí, není to specializace a mentálně je dost zocelený). A pokud to bude něco, co nedělá ani jeden z nich, tak já vsadím na toho z CrossFitu.

Otevřu si CF Box?

Kdybych si dneska otevřel CrossFit já, tak by to byl zcela určitě jiný CrossFit, než co má někdo jiný. Ne horší nebo lepší. Jiný. Ale já dneska, ten současný, hodně sportovní CrossFit nějak nemusím, takže nevidím důvod to dělat. I kdybych používal stejné cviky, nářadí a dejme tomu podobnou metodologii, tak jediný důvod z mojí strany nazvat to CrossFit bude využít tu silnou marketingovou mašinerii CrossFitu a naskočit do už dost dobře rozjetého vlaku. Ale zopakoval bych to – nebaví mě ta závodní sportovní verze CrossFitu, takže se to nestane (ale nikdy neříkej nikdy :). Chodili by ke mě lidi, co se chtějí v tělocvičně “zničit” a to já nedělám.

A že je to nebezpečné?

Co se týká toho nebezpečí, nebezpečných cvičení… Je pravda, že CrossFit “nutí” člověka makat a to hodně. Ten tlak je tam pořád – čas, opakování, série, váha, skupina lidí kolem vás – pořád je tam nějaký tlak a jak říkal Glassman :”Men will die for points” (člověk pro body umře). CrossFit dokáže vyčerpat. Ale je pak asi zase na trenérovi, aby to dokázal ukočírovat. Aby svoje studenty nelikvidoval, nelámal, i když oni třeba dneska můžou. Aby nesahal do zásob, na které se sahat nemá a zbytečně nevyhazoval energii z okna. Jinými slovy – aby neničil.

Bylo popsáno hodně stránek o tom, jak je CrossFit škodlivý (vzpírání, kipping shyby, skákání, namáhavé WOD) při vyšším počtu opakování…

Za prvé – pokud k někomu přijde do CF tělocvičny nový člověk, který je dost nováček, a bude dělat třeba 30x trh se 40 kg na čas – no tak je trenér idiot. Tečka. Pokud je vaše 1 RM na trh 100 kg a budete dělat 30 opakování se 40 kg – potom v tom nevidím zas takový problém. Bude to jiné – jistě, namáhavé, ale to možná chceme – jiný stimulus. Možná jo, možná ne.

Nebo pokud někdo neudělá 5 striktních shybů a trenér ho nechá dělat něco, co ho nutí dělat 100 kipping shybů (protože je to na čas a chce vyhrát) – tak je trenér idiot. Pokud někdo špatně chodí a bude dělat skoky na bednu a běh a do toho deadlift a 10x dokola – tak je trenér idiot. Ale tohle se děje pořád a všude – CrossFit na to možná “posvítil”, ale já jsem v posilovnách strávil už dost času a to co se tam někdy děje je někdy dost tragická věc. To samé se děje ve Stromovce při běhání, to samé při józe – principy a pohyby, které dělají lidé, co na to nejsou připravení.

Tohle není o cvicích, slovy Ida bych zopakoval – nejsou žádné špatné pozice/cviky, jenom ty, na které vaše tělo není připraveno.

kipping-pullups

Kipping pullups jsou, podle mého, naprosto v pohodě, pokud jste na ně připraveni. Máte dobrou sílu, mobilitu a víte, jak se v tom chovat a co se při tom pohybu děje. Může vás to zranit – jistě že ano. Můžete si zlomit nohu, když uklouznete na ledu. Kipping shyby jsou jiný pohyb než strikní shyby. To je přece na první pohled jasné nebo ne? Tak proč to pořád někdo srovnává a tvrdí, že na rozvoj síly nejsou kipping shyby vhodné? No nejsou, ale zato na rytmus, koordinaci, rychlost, úspornost pohybu jsou mnohem lepší, než ty striktní. Dva různé pohyby.

Stejně jako pro mě nejsou kliky ve stojce, kliky ve stojce, když je ten dotyčný nedělá ve stojce :), ale je opřený nohama o stěnu. Budeme rozlišovat “kliky ve stojce” a “kliky ve stojce s nohama opřenýma o stěnu”? Asi ne, děláme HSPU, takže buďte rádi za “kipping” a za to rozlišení :).

Moje 6ti letá cesta mi nepřinesla ani jedno zranění, skupinka kterou jsem trénoval, tak třeba nemohla dva dny chodit, jak je bolely svaly, ale opět – žádné zranění. Ale můj cíl a přístup byl možná jiný než je dneska. Já jsem hodně učil a rozvíjel, alepsoň jsem se o to vždycky snažil.

Greg Glassman (pro neznalé zakladatel CrossFitu) jednou mluvil o tom, jak je důležité dělat všechny cviky (no taky je to CrossFit, že ano). O tom, že je pro člověka lepší, když to dělá a není to úplně dokonalé, než když to nedělá vůbec. Zamyslete se nad tím – je pro vás lepší dělat trochu “špatně” trh a nadhoz a skoky na bednu (skoky třeba na 10cm a trh s dřevěnou násadou od koštěte třeba), než to nedělat vůbec. A to “vůbec” – to dělá (resp. nedělá) většina lidí.

Nemůžete být perfektní, když nejste před tím alespoň dobří. A než to začnete dělat alespoň dobře, je vysoká pravděpodobnost, že to budete chvilku dělat dělat špatně. Protože se to učíte. To je normální. Je to pak tak správná doba, kdy to děláte špatně, naložit si to samé s čím cvičí Rich Fronning? Zcela určite ne.

rich-froning

Ale to neznamená, že CrossFit je špatný. Buď vy sami nebo váš trenér je idiot.

CrossFit Games

O CrossFit Games by se daly popsat stránky a stránky textu, ale jedno je jisté – to, co tam soutěžící dokážou je bez sebemenší pochybnosti velmi, velmi obdivuhodné. Všem kritikům celého systému – pokud dokážete vytvořit atleta, který zvládne to samé, co soutěžící na CF Games – pak máte slovo a můžete kritizovat, co hrdlo ráčí. Glassman často říkal, že pokud mu někdo ukáže lepší cestu a lepší testy, tak je rád použije. Ale na testy typu CrossFit Games (nebo čistě jenom si dát na pohodu nějaké WOD) se člověk musí velice pečlivě připravit, jinak přijde o víc než jen o iluze.

Můžeme namítnout, že (asi) všechny elitní hvězdy v CrossFitu byly skoro elitní už před tím, jenom se v CrossFitu víc našly. A to je možné, rozhodně je to ale “odpálilo” někam mnohem dál.

Kdokoliv, kdo závodí na CrossFit Games za to tvrdě zaplatí – ať už časem, penězi nebo zdravím – je to profesionální sport. Nicnméně tady nejde o dlouhověkost, ale o výkon. A dneska už o dobrou show.

Že atleti na CF Games nedělají WOD z CF HQ stránek? No jistě, mají mozek a inteligenci – na tohle se nemůžete připravit “náhodně”. Už v době, kdy jsem cvičil já, se začali prosazovat (celkem logicky) borci s jiným přístupem k cvičení. Vcelku brzo se zjistilo, že limitující faktor, kromě techniky, je síla a začalo se pracovat na správném zapracovaní silového tréniku do CrossFitu. Od Mark Rippetoa a jeho Starting Strength, přes WestSide Barbell a jejich conjugate training, vzpírání a coache Burgenera až po strongman trénink (Rob Orlando). Objevil se Black Box (dobrá metodologie pro stárnoucího atleta :), začala se používat periodizace různých energetických systémů, dost vynikajících trenérů začalo komentovat, upravovat a sdílet svoje informace.

Na CrossFit Journal najdete videa a články od Loui Simmonse (Westside Barbell), objevil se tam i Dave Tate, trenérů vzpírání nebo plavání, běžce, vytrvalce, experty na mobilitu a strečink, experimentování s větším důrazem na sílu. Je to velká Petriho miska :), experiment, který se pořád vyvíjí.

Laboratoř

Objevily se mutace pro vytrvalost (CrossFit Endurance) nebo pro sílu a rychlost (vynikající CrossFit Football), SealFit (jakoby chceme do Navy Seals, budeme se na to tak připravovat) a mnoho dalších. Různé CrossFity začaly programovat různě a informace a zkušenosti sdílet, začaly se ukazovat jiné přístupy (než totálně náhodné).

Mimochodem – kdybych chtěl být dneska neprůstřelnej, silnej a rychlej “juggernaut”, tak cvičím CrossFit Football. Několikrát jsem chtěl jet na certifikaci, už jenom kvůli tomu, potkat Johna Welbourna, veterána z NFL a velmi silného, zkušeného a ostříleného chlapíka.

john-welbourne-eat-the-weak

Ten člověk je vtipnej, zábavnej, chytrej a ví velmi dobře, co dělá a proč. CF Football je varianta pro americký fotbal (nebo rugby) s přesným cílem (síla, rychlost, explozivita pro tu kontrétní danou aplikaci) a funguje to náramně.

MMA (Mixed Martial Arts), UFC, takové ty zápasy v kleci – to je výborná laboratoř toho, co funguje v neozbrojeném boji (s určitými pravidly). CrossFit mi občas přijde podobný – je to laboratoř metod, co fungují nebo dávají smysl pro “náhodný”, obtížný úkol. Je to evoluce a hodně se to mění. Asi se nedočkáme toho, že na Games bude 20 minut baletu nebo nejdelší front lever na světě, ale přesto – je to vývoj, je to pořád velice mladá věc.

Sokol

CrossFit mi od začátku připomínal náš Sokol. Možná je to absurdní, zvlášť s tím Tyršovým heslem :”…ni peníze, ni slávu”, ale Sokol byl taky o všestranosti. O tom, že se nebudeme specializovat, ale budem cvičit gymnastiku, zápasit, zvedat činku, šermovat. Být univerzální. A když jsem potom v roce 2013 poprvé potkal Ido Portala a jeho metody, tak po několika minutách jsem si uvědomil, že to je to co hledám, pro mě to byl CrossFit, ale verze 2.0. Lepší CrossFit – velice univerzální, bez soutěží, s tím, že se dbá i na věci, které se nedají změřit (elegance, kvalita, mobilita), tudíž na CF Games nikdy nebudou, tudíž se jim nebudeme věnovat :).

sokol-revnice

A zrovna tomu, co se nedá moc počítat, se já dneska chci věnovat a věnuju.

Závěrem

V České republice je dneska, podle seznamu na CF HQ 9 oficiálních poboček (a dost a dost “FitCrossů”, co se snaží dělat to samé, ale nechtějí platit poplatky :).

Dalo by se možná i říct, že to co jsem cvičil já asi není to, co se cvičí dnes. To proč jsem to dělal já, byla možná jiná motivace, než je dnes. Ta velká “masírka” sponzorů dělá svoje.

Doporučil bych dneska někomu CrossFit? Pokud vás oslovuje ta dřina, tento typ aktivity, chcete být součástí té komunity a chcete být jako Rich a Camille 🙂 tak asi ano. Nemůžu úplně říct doporučil, nicméně jo, zkuste to, je to cenná škola (v dobrém i špatném). Nemyslím si ani, že po 10 hodinách stresu v práci je potřeba 1 silného stresu denně alá CrossFit.

Ale záleží na 100 dalších faktorech – trenér, cíle, možnosti. Jít se dvakrát týdně někam likvidovat? To ne, to nebude moje rada. Je mnohem důležitější, co se tam s vámi bude dělat, kdo a jak s vámi bude pracovat a učit vás.

Jestli vás někdo bude chtít učit, jak a co a proč, jak se rozvíjet, bude vám pečlivě vysvětlovat, jak se co dělá a pomalu vás bude seznamovat s celou škálou dovedností a pohybů – bude zvětšovat a vylepšovat vaše schopnosti a potenciál – pak si ho vyberte a choďte se k němu učit. A potom vám v podstatě může být úplně jedno, jestli tomu ten člověk říká CrossFit nebo ne.

Protože pak je to učitel a ne idiot.