Proč stát na rukou? Proč cvičit stojku? Jaké výhody stoj na rukou přináší? Článek zmíní některé z nich.

Předem bych rád předeslal, že nemám rád články typu “10 důvodů proč dělat XY”. Dokážu vyjmenovat mnoho důvodů proč cvičit stojku i proč ji nedělat. Stejně tak proč dělat CrossFit nebo proč jsem se mu přestal věnovat já. Kdo chce, vždycky si najde důvod, proč je něco nejlepší nebo naopak (znáte to, pes a hůl a tak).

Za druhé důvodů nebude 101, to bych sám nečetl, to číslo mě prostě napadlo.

Za třetí, hesla typu “dělejte stojku a budete mít ramena z oceli a břicho ze železa”, možná zlepší SEO, a přilákají určitou vrstvu obyvatel, ale taky to není můj šálek kávy.

Za čtvrté, stojka není “nejlepší cvik na XY”. Stojka je…stojka. Stoj na rukou. Handstand. Cvik. Dovednost. Tečka.

Za páté – nikomu stojku nenutím, neměl by ji dělat každý (ale může), nemusí jí dělat každý, není “funkční”, ani to není nejlepší cvik na “core”. Je to dost nepřirozený pohyb, vlastně to ani není pohyb, když se jí snažíte držet bez pohybu :o). Takže nenutím, nenutím…

A teď vzhůru na to, proč by člověk měl dělat stojku?

• Budete mít ocelová ramena. Já vím, já vím. Ale když ono to tak je. Každý tréning držíte celou vlastní váhu na rukou. Časem, až ji udržíte, budete s tou vahou balancovat. Nejdřív vteřiny, pak minuty každý den. A pak budete dělat třeba kliky ve stojce. Zvedat celou svojí váhu. Jako v opravdové stojce, ne opřený o stěnu. Co to asi udělá s rameny? Celkem posílí a budou z oceli :).
• Břicho ze železa :o). Asi úplně ne, ale kdo chvilku balancoval a bojoval s tím, že spadne, pochopí.
• Silná a robusní zápěstí. Ze stejných důvodu, co platí pro ramena, vaše ruce budou mnohem silnější a vydrží víc. Když se o ruce trochu víc opřete při snowboardingu, tak neprasknou. Nebo až upadnete, zápěstí do (snad) zvládne.
• Člověk všude (ve sportovních kruzích) slyší, jak je super mít volné váhy, ne stroje. Jak jsou volné váhy důležité, protože je musíte balancovat (mimo dalších výhod a nevýhod), nemáte jednu přesnou dráhu. Je něco lepšího jako volná váha, než vaše vlastní tělo? Je něco lepšího, než balancovat celou vlastní váhu?
• Stojku se může naučit každý. Pokud má ruce. Tedy alespoň jednu ruku.
• Stojka se dá provozovat do vysokého věku. Jeden z učitelů Ido Portala i Yuvala se jmenuje Claude Victoria a je mu myslím 81 let. Pořád vesele stojkuje. To je on.

• Stojka je zábava. Stojku zkouší děti, učíme se od nich mnohé – jak dělat dřep, jak lézt po zemi, jak být “tady a teď” – proč ne stojku?
• Stojka je seriózně obtížná dovednost. Říkal jsem to mnohokrát a řeknu to znovu – stojka je to nejtěžší, co jsem kdy dělal (a bylo toho dost). Proto se ve mně zapálila jiskřička, no spíš pořádný táborák, zvědavosti. Nejsem zastánce toho, dělat věci jenom proto, že jsou těžké, ale seriózně – když mi to dělá takové problémy, jaký bude výsledek?
• Stojkou si nesmírně zlepšíte koordinaci v prostoru. Kde jsem, jak jsem, proč jsem, kde mám nohu… Tím, jak se otočíte vzhůru nohama, všechno je jinak. Pokud začnete vnímat, co kde je a začnete to ovládat (což ze začátku není vůbec jednoduché a pořád s tím občas bojuju…) – promítne se to všude. Do toho jak chodíte, běháte, hrajete tenis nebo golf. Prostě budete mít lepší koordinaci. To se hodí. To se hodně hodí.
• Jóga pokládá všechny obrácené polohy za důležité. Velice tělu prospěšné. Otočite se vzhůru nohama a rázem všechny tekutiny proudí opačně. Srdce musí jinak pracovat. Mozek dostáva hromadu krve, tvoří nové krevní řečiště a posilují ta současná.
• Stoj na rukou je křížovka pro hlavu. Čím jsou pohyby, dovednosti, které se učíte náročnější na koordinaci, tím víc dostává zabrat nejen tělo, ale i hlava. A to je dobře. Potřebujete mozek, nervový systém, který umí tělo ovládat za nejrůznějších situací. Proto dělám stojku, nebo i různé locomotion vzorce lezení a plazení po zemi – je to křížovka a to luštění rozvíjí nejen tělo, ale i hlavu.
• Stojka procvičuje celé tělo. Celé tělo. Ruce a ramena už jsme diskutovali, ale břicho stabilizuje, zadek taky (a chrání spodní část zad), stehna, lýtka jsou v tenzi, špičky propnuté.
• Stojka vás nutí mít otevřená ramena. Dá se udělat i stojka “banán” nebo mít ramena zavřená (což má skoro každý kdo začíná), ale není to ani tolik efektivní (je potřeba mnohem větší svalová aktivita). A nevypadá to tak hezky :o).
• Na stojku vám nepomůže “Hulk mode”. Takové to, že se naštvete, stane se z vás zelená věc a dokážete sice silou rozmlátit všechno, ale máte IQ o 150 bodů menší. Na stojku musí být člověk totálně přítomný a totálně klidný. Hulk mód nefunguje.

• Stojka není pro každého, nepotřebujeme ji k životu ani ke správné funkci našeho těla, a tak je to v pořádku. Ať každý dělá, co ho baví, nejsme smeták a nemusíme proto plnit žádnou funkci. Naštěstí.
• Stojka vám dá větší svobodu v pohybu – můžete volně zaměňovat ruce za nohy a naopak. Není to super?
• Pokud se posunete o úroveň výš – stojku na jedné ruce neumí už skoro nikdo a je to seriózní, seriozní důkaz nejen síly, ale i obratnosti, koordinace a vašeho zapálení pro věc. Připravte se nicméně na několik hodin denně, jenom stojku a to po několik měsíců (u těch štastných) nebo let (u normálních smrtelníků).
• Pro stojku potřebujete podlahu. To je celé. Nic s sebou vozit, nikam chodit. Podlahu má zatím každý.
• Stojka se dá cvičit všude – doma, na dovolenou nemusíte převážet ani činku ani bádat, kde je nejbližší posilovna.
• Stojka je velice aktivní poloha. Celé tělo je v akci a mysl přítomná. Není to žádná Nirvána, kdy odpočíváte a neděláte nic. Celé tělo pracuje.
• Cvičením stojku jsem víceméně “zadarmo” dostal několik dalších dovedností. Každý “lever” na zemi na loktech je OK, Air Baby na jedné ruce se blíží. Silné zápěstí a schopnosti generovat tenzi je pro tyhle věci fajn a já to víceméně skoro necvičil. Skoro… 🙂

• Stojku se nenaučíte ani přes noc, ani za víkend. A to je dobře.
• Stojka je test charakteru. Málokdo to vydrží dlouho, je to flustrující pořád padat.
• Tím jak se člověk pořád “vytahuje”, nahoru, nahoru, nahoru a rovná se (pokud nedělá banán), tak se mi neskutečně “dekomprimují”, uvolňují záda, zvlášť pokud je člověk opřený

• Stojka je totální Zen. Teď a tady. Nedá se myslet na blondýnky, ani co bude dneska k večeři, protože v tu chvili “Bum” a jste na zemi. Přesně vnímat co se děje, kde se to děje a udržet tu pozornost dlouho, dlouho a ještě déle. A než se někdo ozve, ne, na blondýnách ani na večeři není nic špatného.
• Stojka je meditace. Udržet svojí pozornost na svoje tělo, velice precizně, zároveň s ním manipulovat. Meditace. Totální. Alespoň ze začátku 🙂
• Pěkná, rovná stojka je krásná. Krásných věcí není nikdy dost.

Zapomněl jsem na něco? Proč cvičíte stojku vy?