Data, moře dat…

11. 1. 2016
Petr Růžička

V současné době hodně frčí různé “wearables”, chytré náramky nebo hodinky. Jsem přesvědčený, že trend bude pokračovat a časem budeme mít chytré prstýnky, pásky a brože, chytré ponožky a chytrá tanga.

Někdy mám pocit, že máme dost věcí před očima, ale jsme “slepí”. Nechceme sami sebe poslouchat, věříme “autoritám” a necháme se ovlivňovat někým, kdo nás vůbec nezná. Takže aby mi ještě radil nějaký automat?

Jako fanda (skoro) všeho high-tech jsem z toho nadšený a vidím v tom obrovský potenciál. Apple hodinky (Fitbit a jistě i další) dnes zaznamenávají celou řadu údajů (od tepu po počet kroků, co člověk ujde, jak dlouho sedí atp).

Do “Health” aplikace se dá zaznamenat ručně i automaticky tlak, váha, tep, teplota, příjem základních živin, tekutiny, kofein a mnoho dalších a ten výčet bude taky do budoucna větší a větší. Budeme mít větší přehled, víc data a z toho se dá vyčíst spousta věcí, hlavně souvislostí a trendů.

Jako člověk, co má rád pohyb, ale taky mozek, intuici, vnímaní vlastního já – tak vlastně nevím. Naše tělo je super dokonalá věc (má svoje mušky, ale stejně…), dává nám dost signálů, jenom je neposloucháme, říká nám, kdy se máme najíst, kdy napít. Ale to my ne, my radši posloucháme někoho, kdo nám řekne, že máme pít 7 sklenic vody denně. Prostě: “Píp, vem si prášek.” Nepřemýšlej, nech to na mě, já tě sice skoro neznám, ale pij 7 sklenic denně…

Na druhou stranu – stav velké části populace to možná vyžaduje. Zásah zvenčí. Četl jsem, že dost lidí celkem zásadně zhublo díky tomu, že na svým Apple hodinkách dodržují počet kroků, co mají denně ujít a vstanou a projdou se, když jim hodinky řeknou, že mají vstát a projít se. No jestli by to fungovalo i na mně nevím, ale když to někomu pomůže tak super ne? Rád bych, aby lidé začali přemýšlet, vzdělávat se, jak jíst, jak se hýbat, přestat slepě věřit “profesionálům”, ale možná už to nejde.

Jestli to má Apple, tak to bude mít (nebo už má) i další výrobce a časem se možná dočkáme toho, že to půjde nějak snadno korelovat a zpracovávat i mezi výrobci. Jak moc anonymně a bezpečně půjdou ta data sdílet je věc druhá, ale potenciál (plus i mínus) je obrovský. Masivní.

Představte si, že dneska jde člověk k lékaři, že mu není dobře, ten mu změří tep, teplotu, tlak a podle toho usoudí, co se děje. Pokud bude mít přistup k těmto datum z podobného zařízení, tak se může hned podívat nejen na tlak/teplota/rosný bod ten den ráno, ale třeba i týden nebo měsíc zpětně, jaký byl vývoj. Následně srovnat, jestli ten daný problém nezpůsobil něco jiného – moc kafe třeba, protože ty údaje tam jsou. Případně se podívá, jak jsou na tom pacienti v jeho ordinaci ve stejném věku, ti co bydlí ve stejném městě a dýchají ten samý vzduch atp. Nebo zkusí, co příbuzní – co celá rodina. Co bratr ve stejném věku. Jak na tom byl otec. Je to genetické nebo ne?

No a pak je otázka, jestli tohle všechno co jsem popsal, neudělá nějaký robot už dopředu. Takže ten doktor už….Už bude mít ta všechna data. A vydá příslušnou pilulku. Nebo to udělá už ten robot? Protože proč vlastně ne.

Nebo se zjistí, že rodina je na tom stejně, ale díky tomu, že otec snídal rohlíky, bratr taky a ten dotyčný taky. Ale na to možná nepotřebujem ten super high-tech. Stačí trochu přemýšlet . Takže předáte svoje zdraví někomu jinému, třeba hodinkám – tak přemýšlejte. Je to vaše tělo.

2024 © Petr Růžička