Shai měla moc pěknou přednášku o tanci a hudbě, času, rytmu a vztahu obojího. Před 2 roky se začala učit bubnovat a začala tu praxi pomalu promítat do svojí taneční praxe. Vypadalo to tak, že rytmus, který slyšíte v hudbě, má určitý časový interval (nemám hudební vzdělání, takže mě prosím nekamenujte za špatné vyjadřování). Ten interval se dá rozdělit na další intervaly.

Slyšíte duc, duc, duc a pak si ten čas mezi každým duc, rozdělíte na další 3 intervaly. A nebo 4 intervaly. Jako bubeník musíte každou končetinou vyklepávat různé tempo, je to tak ne?

A jako tanečník pak můžete na tyhle intervaly tančit, nejenom na ten hlavní beat, který slyší “každý”, ale i na ty třetiny nebo čtvrtiny. Nebo pětiny. A můžete mezi těmi intervaly přepínat, jak chcete.

V praxi to vypadalo tak, že Shai nahlas přepínala mezi jednotlivými rytmy a do toho se hýbala.

Takže až přijdete příště na diskotéku, 99% lidí poskakuje stejně, v tom hlavním rytmu. A pak tam bude jeden nebo dva divný týpci, kteří se budou hýbat “mimo rytmus”. Ale je možné, že slyší rytmus, který ti ostatní neslyší….

A tak je to se vším – majorita lidí dělá něco, třeba nějak cvičí a pak je tam pár týpků, co dělají něco “špatně, jsou mimo rytmus”. Ale je možné, že jenom slyší něco, co ta masa prostě neslyší…