Lokomoce

30. 3. 2016
Petr Růžička

Na seminářích učím několik variant pohybu po zemi, různá plazení, lezení a hopkání. Na pravidelných hodinách toho děláme ještě víc. Variant znám desítky, ale… ale…proč to vůbec děláme? Já jsem se s tím poprvé setkal na

Idově semináŕi, kdy mi jeho přístup (a schopnosti) vyrazily dech. Nebylo to jenom lezení po čtyřech, byla to celá řada různých variant a možností pohybu různým směrem.

Proč nezůstat u “normálního” tlapkání po všech čtyřech po zemí jako to dělá malé robě? Protože nejsem malé robě :), ale hlavně…

Inu, důvodu je mnoho, ale dneska bych rád citoval chlapíka jménem Paul McIlroy :

“Síla se nebuduje, síla je Vám daná.”

Myšleno – už jí máte, jenom o tom (zatím) nevíte.

Paul je velmi schopný a silný chlapík, doporučuju si ho někdy nastudovat.

lokomoce

Zpět k lezení – proč? Protože ty pohyby v nás už někde jsou. Jenom o tom (zatím) nevíme. Stejně jako síla, kterou už máme a musíme jí podle Paula “jenom” najít, tak ty lokomoční vzory … jako když to člověk znovu objevuje.

Možná je to způsobeno evolucí, možná něčím jiným, ale máme toho v sobě někde “zakódováno” hodně. A stejně jako Michelangelo jednou řekl :”Viděl jsem v mramoru anděla, tak jsem tesal, až jsem ho osvobodil”, stejně tak tady – musíme to ze sebe vytesat…

V úterý mi jeden žák řekl, že to jak lezeme udělalo pro jeho běh víc, než dalších naběhaných 5000 kilometrů. Nedokážu posoudit, protože nijak extra neběhám, ale poslouchá se to dobře 🙂

P.S. V Idově manuálu je přes 1200 vzorů podobných vzorů pohybu.