Nebudeme vás sledovat

Začalo to tím, že jsem před dvěma roky přepnul stránky na jiný systém, z WordPressu na Gatsby.js. Tenkrát jsem se rozhodl, že nechci používat žádný tzv. "tracking pixel", což je naprosto běžná praxe. Že nebudu, bez souhlasu, nikoho sledovat. Protože to není správné. Ale to je můj názor.

Když je to každému jedno, je to jedno?

Rozumím, tahle informace je většině lidí totálně jedno. Ale totálně. Přesto, nepřijde mi to správné, takže to dělat nebudu. Je to taková moje malá, zcela bezvýznamná vzpoura proti tomu systému, který nás sleduje na každém kroku.

Když Google začínal, byl jsem jeho největší příznivec. Každému jsem "vyráběl" Gmail konto, každému jsem nastavoval jako vyhledavač Google. Obdivoval jsem nástroje, které Google "zadarmo" poskytoval - chápete, zadarmo. Kalendář, mail, drive, chat... Spousta věcí. To byla doba, kdy měl Google to známé motto: "Don't be evil". Pak tahle hláška nějak zmizela. Začalo být možná OK být "evil".

To celé se opakovalo, když se objevil Facebook. Sdílení spousty informací, sledování toho, co se děje. Byl jsem velký zastánce sociálních sítí, vysvětloval jsem, jak to změní svět, jak se důležitá zpráva rychle dostane mezi lidi a dokáže se rozšířit.

Bavíme se o době před 15 lety. Ale nějak mi tenkrát nedošlo, jak se to strašlivě zvrtne.

Právo na soukromí

Celou svojí profesní kariéru v korporátním světě jsem se věnoval bezpečnosti, konkrétně IT bezpečnosti. A nedá se dělat bezpečnost, pokud nebudete řešit poblematiku soukromí. Jsem toho názoru, že právo na soukromí je hodně základní a hodně důležité. No a právě to soukromí je to, co se dneska tak "trochu" zvrtlo.

Soukromí je nicméně důležité. Budu citovat Edwarda Snowdena :"Argumentovat tím, že je vám právo na soukromí jedno, protože nemáte co skrývat, je stejné jako říkat, že je vám ukradená svoboda slova, protože nemáte co říct."

Na jedné straně miluju technologie, jak nás propojují, dokáží kouzla - neuvěřitelné věci. Celý život v tom sedím a ležím a sleduju to. Na druhé straně dneska vidím, jak nám to občas brutálně ubližuje a mění to doslova člověka. Jeho podstatu. Možná je to tak ok, možná úplně ne.

"Argumentovat tím, že je vám právo na soukromí jedno, protože nemáte co skrývat, je stejné jako říkat, že je vám ukradená svoboda slova, protože nemáte co říct."

Edward Snowden

Asi se shodneme na tom, že se člověk dnes nemůže ani pohnout, aniž za sebou nenechá digitální stopu. Nebo alespoň smítko digitálního prachu. Víceméně se tomu nedá vyhnout, ale to neznamená, že chci tenhle systém aktivně podporovat a napomáhat tomu.

Ale je to zadarmo...

To, co dělají právě ty výše zmíněné firmy není úplně nic pěkného - poskytují sice nástroje zdarma, ale ono to není zdarma. Jenom ta cena není vidět. Platíte za to svým soukromím, platíte za to tím, že ty firmy o vás vědí víc než váš terapeut. Kde jste, kdy tam jste, s kým tam jste, co vás baví, co vás vytáčí. Co si kupujete, jaké je vaše politické zaměření, jestli jste rasista, nebo ne, vaše sexuální fantazie, současné, minulé i budoucí. Váš zdravotní stav. Znají vaše známé, rodinu, děti. A o nich taky vědí všechno. A ten, kdo jim dodává ta data dobrovolně, jsme my všichni. Někdo aktivně tím, že přispívá a používá tyhle stránky a jejich produkty. Někdo pasivně, že sleduje to, co tam ti první dávají. A můžete si u nich zaplatit reklamu, což je skoro jediný způsob, jak svůj příspěvek natlačit většímu množství lidí.

...jsem pořád ještě naživu

A ano, můžete používat Google a Facebook, Android, WhatsApp nebo Instagram a jste pořád naživu. Nikdo na vás neposlal drona. Zatím. Nijak vám to neubližuje a možná neublíží. Přesto si nemyslím, že je správné to dělat. Skoro nikdo si neuvědomuje, co o nás ty firmy všechno vědí. A ještě jednou - my jim informace dáváme. Dobrovolně. Hodně, často, rádi. A děláme to zadarmo, vlastně za pár "lajků" a "srdíček", za trochu toho dopaminu, čímž se sami sebe snažíme ubezpečit, že máme pořád ještě nějakou hodnotu.

Existují alternativy? Moc ne, smažte WhatsApp, zmanipulujte kamarády a rodinu a nainstalujte jim Signal. Nedávno na Twitteru někdo psal, proč by měl věřit Signalu (aplikace určená na posílání zpráv, jenom si o vás nic neuchovává a neprodává to dál, jako to dělá WhatsApp). A Edward Snowden mu odpověděl, že ano funguje to, protože on je pořád ještě naživu.

Ale co se týká sociálních sítí - zatím nevím o ničem, co nemá tenhle obchodní model. Tj. poskytneme něco zadarmo a za odměnu o vás posbíráme všechno možné. Třeba něco vznikne, Jack Dorsey, tvůrce Twitteru, nedávno sdílel zajímavou zprávu o decentralizovaném protokolu a síti, jehož Twitter bude klientem. Uvidíme.

Nemůžu vás nutit, aby vaše jediná komunikace na Facebooku byla skrz container ve Firefoxu nebo aby všichni postupně zrušili svůj pohodlný email s koncovkou @gmail.com. Nechci po vás blokování obrázků v emailech (další sběr dat), blokování trackerů na web stránkách a finanční podpora produktů, zpravodajských webů nebo médií, které se chovají jinak. Eticky. Ale zkuste se třeba zamyslet, než povolíte aplikaci přístup na svoje fotografie (na všechny, jak víte, že si nestáhne postupně úplně všechny) nebo na kontakty. Víceméně každý bez rozmyslu nahraje kamkoliv celý svůj adresář - jména, telefony, fotky, poznámky, propojení jednotlivých lidí - jenom aby mu aplikace ukázala, že už tam jsou ti jeho kamarádi taky. To je super. Ale o co jste všechno mezitím přišli?

Zkuste přemýšlet, než něco někam nahrajete. A vlastně - zkuste se zastavit a rozmyslet, kdo a co vás vlastně přinutilo na zastávce tramvaje otevřít bezmyšlenkovitě, totálně automaticky Instagram. Fakt to takhle chcete?

Pozornost

Dalším velkým problémem, kromě (semi)legální špionáže, u aplikací jako je Instagram, TikTok nebo Facebook, je co dělají s naší pozorností. S naší myslí.

Ať chceme nebo ne - je to taky trénink. Trénuje to náš systém a ten výsledek dneska je, že skoro nikdo nedokáže udržet pozornost víc, než pár vteřin. Posledních pár let se to více nebo méně úspěšně snažím vyřešit - tréninkem, meditací, drily, které mě nutí se soustředit déle. Vidím, co to se mnou dělá - jaké jsou rozdíly před a po. Vidím to na našich studentech, které jsme do toho víceméně donutili taky. A teď vůbec nemluvím o fyzickém tréninku, mluvím o mentálních následcích. Když se dokážete déle a lépe soustředit - změní vám to život. A naopak to platí taky. Dokud nezažijete "před" a "po", dokud si nezačnete všímat, jak se chovají lidé kolem vás, tak vám to možná přijde jako přehnané tvrzení. Není to přehnané, je to katastrofa.

Podporovat tyhle produkty znamená podporovat i ty nevýhody - ztrátu soukromí. Ztrátu pozornosti. U ostatních lidí. A já prostě nechci a nemůžu tyhle věci podporovat - můj názor je, že to není správné. Ja se touhle problematikou zabývám skoro celý svůj život, ale pokud jste neviděli, tak si na Netflixu dejte film Social Dilema.

Jsem tak trochu sám proti sobě

Nepoužívat reklamu na Facebooku a Instagramu. Nepoužívat WhatsApp. Nemít na webu sledovací skripty, aby člověk věděl, kdy přijde a jak dlouho tam je. Nesoupeřit o pozornost tam, kde vyhrává nejhlasitější (a znáte to o těch dunících sudech...).

Není to tak trochu špatně pro můj business? No je. Určitě je - pokud nebudu používat Facebook a Instagram, lidi se o nás nedozví. Možná ne, ale jak jsem zjistil, tak překvapivě velké procento mých žáků nemá ani Instagram, ani Facebook. Takže tam jsem je stejně nemohl oslovit a stejně tak tam nenajdu jim podobné. Přesto anebo možná právě proto si ke mně našli cestu.

Co to v praxi znamená

Článek jsem začal tím, že jsem přepnul na jiný web a přestal používat Facebook Pixel. Takže až přijdete na naše stránky, Facebook se o tom nedozví. Před měsícem jsem dal pryč Google Analytics - stejně jsem to moc nepoužíval, ale hlavně jsem zase plnil jejich platformu daty. Bylo to zadarmo no, jasně. Přepnul jsem na produkt Plausible, což zadarmo sice není, ale zase ta data s nikým nesdílejí a fakt, že na ty stránky přijdete, v kolik hodin, z jakého zařízení, kam odejdete a kde jste byli předtím, nikomu dál nepředají. Což by mi mohlo vlastně být jedno, ale není. Zadarmo nebo levně není nikdy zadarmo a to levně má vždy nějaký důvod.

A vlastně to začalo ještě dřív - první, co můj web bylo SSL a dlouho, dlouho jsem byl široko daleko jediný, kdo SSL nasadil. Dneska je to skoro problém mít web bez certifikátu, tak třeba se časem změní i jiné věci.

Žádné naše stránky (tento web, Pohyb je život, Zabukuj se, náš generátor Schulteho tabulek ani naše nová platforma na dálkové studium) nebudou mít v sobě sledovací technologii a já sám nezaplatím za reklamu na Facebooku, Instagramu nebo Google už ani korunu. Nebudu vás sledovat, nebudu se na tom podílet, nebudu vám nic nutit.

Reklama je navoněná zdechlina

Jeden čas, když jsem napsal článek nebo příspěvek, který byl úspěšný (měl hodně tzv. "engagement"), tak jsem na něj vsadil reklamou a tím jsem ho nacpal na obrazovky více lidem. Jinak řečeno - placená reklama na Facebooku nebo Instagramu.

A pak mi jednoho dne došlo - já si jako první do prohlížeče nainstaluju nějaký AddBlock. Nástroj na blokování reklamy. Vlastně nesnáším reklamu, reklamu, kterou mi někdo přeruší sledování filmu nebo vnutí před oči na webových stránkách. Tenhle způsob financování je poněkud nešťastný a já si jako první zaplatím přístup na média, zprávy, hudbu nebo filmy, které žádnou reklamu nemají.

Takže moment - já nesnáším reklamu, ale sám jí někomu vnucuji? Umím ji pěkně zaměřit na demograficky jasnou skupinu. Přesně si vyspecifikujete, komu se to objeví - protože ty systémy o nás znají všechno. A ještě jednou si to pojďme zopakovat - Facebook/Instagram/WhatsApp/Google - ty firmy sbírají data o lidech, o nás a následně prodávají reklamu. Nevyrábí ani auta, ani mobily, ani letadla. Prodávají reklamu. Líbí se vám tenhle obchodní model? Sledování a shromažďování dat? Mně fakt ne, netrápí mě ta reklama, vadí mi, že jsou o nás někde složky (dneska řádky v databázi) jak za dob STB. Takže ho prostě nemůžu být součástí.

Před pár lety jsem napsal článek Navoněná zdechlina název jsem si vypůjčil od autora knihy Oliviero Toscani. Už tenkrát mě to štvalo - fakt, že nemůžu prodávat svoje výsledky. Protože většina lidí prostě nebude cvičit stejně jako já, takže jim prodávám takovou zvláštní iluzi.

Závěrem

Jak už jsem zmínil - tohle rozhodnutí mění a zasahuje mojí firmu a moje podnikání. Ale věřím, že kdo si mě má najít, tak si mě najde. Nedokážu vás, potencionální, nebo současné žáky, bombardovat "storýčkama" na Instagramu. Jinak - dokážu, je to celkem snadné, ale já to dělat nechci a nemůžu. Být po mém, tak budu mnohem radši, když ty aplikace vlastně nebudete používat ani vy. Je to utopie si myslet, že něco změním. Třeba jo. Ale i když ne - tak to tak budu dělat, šel bych proti svému přesvědčení.

Moje manželka chodí nakupovat do Bezobalu. Aby tím tak prospěla životnímu prostředí, abychom zbytečně nevyhazovali plasty a právě ty obaly. Chvályhodné, ale vždy, když o tom mluvila, jsem se v duchu trochu ušklíbnul. Na každou podobnou manželku jsou tisíce těch, co jim je tohle úplně ukradené, takže se nezmění víceméně nic. A jednou jsem ji takhle poslouchal a říkám si - ale jo, vlastně má pravdu. Má svoje přesvědčení. Dělá to, co je správné. Stejně jako já, dělá něco, v čem vidí smysl. Takže ano, je to tak možná trochu "proti proudu", ale když to tak cítíte, tak proč ne.

Aby bylo jasno - vynález Internetu považuji možná za největší věc, co lidstvo objevilo. Umožňuje sdílet výzkum, informace, léky, dokumenty, organizovat revoluce a obchodovat Bitcoin, měnit vzdělání atd. Právě sdílení informací mi přijde pořád fajn i na sociálních sítích. Člověk se něco nového dozví, někdo se může inspirovat, pokud to potřebuje. Ale to, co není správně, je stahování pozornosti, brutální psychologické triky, které jsou mnohem silnější než my a pak není divu, že to takhle funguje. Před pár lety pracovaly nejlepší mozky světa na tom, jak dostat člověka na Měsíc. Dneska pracují na tom, jak ho udržet na stránce a následně mu prodat reklamu.

A hlavně - sbírání dat, aniž si člověk uvědomuje, co se vlastně děje.

Takže budu dávat občas článek na Facebook nebo fotku na Instagram? Jo, zatím jo, dokud se vážně nerozhoupu a nesmažu to taky. Uvidíme. Ale nebudu vám to nutit ani reklamou, ani nijak jinak. Budete se možná divit, ale ti nejschopnější, co znám - jsou skoro totálně neviditelní lidé. Mají svojí praxi a kdo je chce najít, tak je najde. Jak se říká, když je žák připravený, učitel se objeví.

Člověk nezmění svět, pokud svět sám nechce.