Sisyfos

28. 4. 2017
Petr Růžička

Mám někdy pocit, že mít vlastnosti jako Sisyfos je základní předpoklad úspěchu.

Už po několikáte trénuju stojku, tenhle projekt se mi nedaří dokončit. Naučíte se určitou věc, dosáhnete určité úrovně a pak se něco stane. Vylížete se ze zranění, začnete znovu. Vylezete na určitou úroveň, jste tam kde před tím a lup – stane se něco jiného – a znovu. A zase začnete ten kámen valit do kopce. Sisyfos byl podle všeho inteligentní člověk, možná až moc a bohové ho potom potrestali – musel dělat pořád to samé, do konce věků. Vykutálet velký balvan na kopec a pak bohové zajistí, že pokaždé spadne zase zpět. Tak Sisyfos nakluše dolů, začne ho kutálet zpět nahoru. A lup – znovu a znovu a znovu…

Když takhle po několikáté něco trénujete, nacvičujete a osud vám podivně nepřeje, napadají vás různé věci.

Buď to prostě nemáte dělat. Nebo je to zkouška – jak moc to vlastně člověk chce.

Ať je to tak jako tak – pokud to podruhé nezačnete trénovat znovu, popř. potřetí, počtvrté… Pokud to znovu a znovu nezačnete opakovat – tak ani nezačínejte.

A to ani poprvé.