“Opravdový válečník nebojuje, protože nenávidí to, co má před sebou, ale protože miluje to, co je za ním.”

Moje definice toho, kdo má sílu a odvahu se pomalu mění. Vždycky jsem měl před očima Batmana, svalnatého chlapíka. Conan byl válečník, stejně jako různí superhrdinové, sportovci a vyjímeční lidé. Zápasníci, vzpěrači, osamělí vlci.

Dnes víc a víc vidím, že bojovníka definuje něco jiného, resp. že ta odvaha se rvát není daná fyzickým vzevřením, to je jenom následek určité aktivity. Válečníka nedělají tělo, svaly, tetování, trička s lebkou nebo nůž v kapse. Boj o život, ať už o svůj nebo o život někoho jiného je v duši, v srdci a bez toho srdce je pěkná postava jenom prázdná schránka.

Znám hodně těch “fyzických” bojovníků, takových, pro které je ten “boj” každodenní dřina v tělocvičně, režim správného jídla a životosprávy. Pak jsou ti, kteří skutečně a doslova bojují – ti s opravdovou uniformou a opravdovými zbraněmi.

A pak je celá řada jiných “vojáků” – lidí, kteří podporují rodinu, bojují zuby nehty se svou nemocí nebo se starají  o ostatní. Bojují každý den o život – ať o ten svůj nebo o život někoho jiného. Procházejí peklem, které nemá se zvedáním vah nic společného.

Mám plné zuby motivačních fotek…

Skuteční bojovníci jsou tam, kde by je často nikdo nečekal – mezi normálními lidmi. Nemají tělo atleta, ale srdce lva.