Kotrmelce, kotrmelce, kdopak vám dal hlas?

13. 3. 2018
Petr Růžička

Vlivem semináře Ido Portal “Motion”, na kterém jsem byl někdy loni o prázdninách, začali jsme na skupinových lekcích dělat kotrmelce. Všichni a hodně. Víceméně každou hodinu kousek. Výsledek mě překvapil. Ale vlastně zas tak moc ne. Já sám jsem od té doby udělal tisíce kotrmelců všeho druhu a na všem možném od trávy, přes asfalt a hodně tvrdou dlažbu, protože “…chceš mi říct něco o jídle? Sundej si tričko.” Nekážu vodu a piju víno. Piju obojí :).

“Mluvíš o výživě a o jídle? Tak si sundej tričko. A podle toho, jak vypadáš, tě buď budu poslouchat nebo se otočím a půjdu jinam.”

Ido Portal

Proč sakra kotrmelec?

Protože je to důležité. Kromě dovednosti orientace v prostoru, návyku vašeho vestibulárního systému na to celé točení a otáčení (“…kdy už se mi sakra přestane motat hlava…”), je kotrmelec něco, co vám jednou může jednoho dne zachránit život. Doslova. Zvládnout s sebou dobře praštit o zem, když uklouznete, zakopnete, přeletíte přes řídítka na kole je zásadní věc.

Umět se pohybovat na zemi je super, umět si chránit hlavu a páteř při pádu je ještě lepší. Stejně jako v případě různých cvičení, kterými připravujeme a chráníme klouby před zraněním, je tohle prevence. Přes všechnu tu přípravu to není 100%, zranění se stejně může stát. Ale zlepší se tak nějak pravděpodobnost, že se člověk rozplácne, resp. nerozplácne a vyvázne z toho bez závažných komplikací.

Kotrmelec je také základní a v podstatě relativně dost snadná akrobacie rotačního charakteru.

Je dobré poznamenat, že mám sice pár “mladších” studentů (kolem 20), ale většině je 30 let a víc. Nejsou vyjímkou exempláře kolem 50 let. Nedělají ani zápas, ani BJJ nebo judo. Většina studentů z mých skupin nedělala kotrmelce od základní školy. Roky, někdy, hm, desítky let.Všechny jsem donutil kutálet se na zemi. Bez ohledu na stížnosti a problémy.

Proč? Protože je to životně důležité…

Jak dělat kotrmelec

Pravidlo je – když to uděláte na chodníku a v tričku a zvládnete to, tak je to správný postup a správná technika. Takže jsem zkusil jeden experiment, kdy jsme kotrmelcovali na žíněnkách. A už jsem se k tomu nevrátil. Člověk má holt tendenci bojovat jinak, když má na rukou rukavice a stejně tak si na podlaze budete dávat úplně jinak pozor.

Když je to slyšet…

…tak to většinou bolí. Když jste zády k někomu, kdo dělá kotrmelec na parketách a slyšíte takovéto “…vžum…”, je vše v pořádku. Když slyšíte “…vCVAKBuchAuuuu…”, tak víte, že to úplně asi neprošlo. Takže jako obvykle v naší praxi – pokud vytvoříte zvuk a úplně ho nechcete vytvořit (dupete, chodíte hlasitě, nekontrolujete z nějakých důvodů pohyb), tak je to známka neefektivity. U kotrmelců to platí stonásob.

Takže na parketách

Začali jsme někdy v říjnu nebo listopadu. Moje čtyři skupiny mě a moje předky proklínali do čtvrtého kolena. Ač jsme začali velice opatrně, postupně, z kleku – stejně to občas bolelo a to hodně. Všichni mi beze slova (nebo s tichou kletbou) ukazovali modřiny, holky začali nosit dlouhé rukávy a ukrývat nazelenalá ramena, občas jsem dostal SMSku s poznámkou o domácím násilí. Na Vinohradech v Sokole máme parkety, v ISL takovýspeciální cvičební povrch, ale obojí je tvrdé a bolí to. Pokud nevíte, jak na to.

Vysvětloval jsem, procvičovali jsme, znovu jsem vysvětloval a znovu jsme procvičovali. Občas jsem viděl bolestivé obličeje, ale stačilo zopakovat instrukce (asi tak 1000krát…), naznačit a vysvětlit správnou dráhu, ukázat přes jaké svaly to má celé proběhnout a lup – úsměv a statisticky nejčastější slovo na lekcích :”…aha…”.

Dělali jsme opatrný kotrmelec přes rameno dopředu a postupně jsme přidali i verzi dozadu. Pak něco, čemu Ido říká “grandma” kotrmelec, takové překulení do strany.

Výsledek

Za cca. měsíc tréninku postupně stížnosti začali utichat. Teď, po pár měsích není problém překutálet celou místnost, kombinovat libovolně kotrmelec dopředu a dozadu, točit se jak čamrda. 10 minut v kuse. Skoro bez modřin. Sice občas něco zaslechnu, a pořád se to děje, hlasité buchnutí, ale většinou už neslyšíte skoro nic.

https://www.instagram.com/p/BgRXVYtlxpo/

Musím říct, že když to teď občas pozoruji, tak jsem nadšený. Hodně nadšený. Děláme spoustu různé práce na zemi. Děláme i hodně jiné praxe – lokomoce, taneční prvky, silovou práci, začínáme akrobacii, stojky a postřeh, periferní vidění a rychlost, mobilitu a pružnost, práci s rytmem. Děláme “falešné” tai-chi i pravý Qigong, taktické hry a hodně koordinačních hádanek.

Ale z kotrmelců mám silný pocit zadostiučinění. Proč? Protože je to důležité.