Průzkum bojem

15. 3. 2018
Petr Růžička

Jednou z prvních výrazných skutečností, které jsem si uvědomil, když jsem začal dělat svojí současnou práci, byl fakt, že to nemohu brát jako hobby. Jako koníčka. Ať už někde vyrábíte super kafe, pečete chleba nebo učíte pohyb podle Ido Portal Method, přechod z módu “no, jsme taková partička a nás to baví” k bodu “děláme to profesionálně a to se vším všudy” je nutnost. Protože to jinak časem nedopadne dobře.

Jistě, pořád vás to může bavit. A mělo by, když tím budete trávit hodně času. Ale profesionální práce má (bohužel nebo bohudík, pořád nevím) i jiné aspekty než koníček – budete se muset věnovat oblastem, kterým se věnovat nechcete. Budete se trápit s něčím, co vás před tím ani ve snu nenapadlo. Budete přemýšlet, jak vyřešit problém, který být to volnočasová aktivita, prostě zametete pod koberec a nebude se tím trápit. A možná, v podstatě určitě se někdy dostanete do stavu, kdy nebudete dělat to, co vás baví, ale to, co vás extrémně irituje, trápí, nechápete to, ale prostě to udělat musíte.

Přechod na profi/pracovní rovinu mě hodně naučil. Hodně. Resp. musel jsem se to často naučit sám a byl to průzkum bojem. Se vším, co k tomu patří. S objevy i ztrátami.

Po 20 letech v korporacích jsem začal podnikat – a bylo to ostré “probuzení”. Obojí má svoje pro a proti, jak podnikání (výuka pohybu – dá se tomu říkat podnikání?), tak být zaměstnanec.

Velice rychle jsem si uvědomil, že málokterý trenér/cvičitel/coach mi může být vzorem v tom, jak se vyrovnat s podnikáním. V tom jak se hýbe? Jistě, milióny lidí (a přesto se učím u Ido Portala…). Naopak – pochopil jsem, že korporace kde jsem pracoval, dokážou dobře dělat…business. Hýbat se neumí, to chraň bůh, ale jak dělat marketing, kampaně, jak oslovovat zákazníky, vypořádat se s financováním, jak se chovat k zákazníkům a jak s nimi komunikovat. To byla velká škola.

Tohle a 100+1 dalších věcí. Tohle mě nenaučil nikdo z pohybového světa (velice často je to právě naopak). Ale moje minulost mi, překvapivě, hodně pomohla s mojí budoucností. O “Pohyb je život” dneska uvažuji jako o firmě, soběstačné, nezávislé na sponzorech (to je úplně samostatná kapitola…), stojící na vlastních nohách. A věřím, že je to správná cesta.

O tomhle, a o tom všem okolo, budu mluvit na workshopu “To okolo”, který pořádám spolu s Radarem z Železné koule. Probereme a naučíme vás to všechno, co je potřeba, aby jste pevně stáli (tentokrát ne na vlastních rukou, ale) na vlastních nohou. Přijďte, bude to super.